Otázky a odpovědi

Co to je ČCE?

Ve stručnosti - ČCE, celým názvem Českobratrská církev evangelická -  je křesťanskou církví, která vznikla v r. 1918, nikoliv na "zelené louce", ale sloučením většiny reformovaných a luterských sborů na území Československa. Je členěna do sborů, které jsou řízeny staršovstvem a farářem/farářkou. Celou církev oficiálně zastupuje synodní senior, který je volený celocírkevním synodem. V současnosti je synodním seniorem Joel Ruml.

ČCE čerpá ve své praxi z Bible a hlásí se spolu s dalšími křesťanskými církvemi k Apoštolskému vyznání a také k reformačním konfesím. Obvyklými formami, kterými naše církev vyjadřuje svou víru jsou nedělní bohoslužby, biblické hodiny pro děti/ dospělé, náboženství, dětské kluby, různé akce, výlety a v neposlední řadě i rozsáhlé působení Diakonie, která ve svých střediscích zajišťuje péči o různé handicapované osoby.

Více na oficiálním webu ĆCE

www.e-cirkev.cz

Jaké uspořádání má tato církev?

 

Naše církev nemá papeže, je řízena demokraticky. Sbor je řízen staršovstvem (presbyteři a presbyterky) a farářem/farářkou a volby probíhají na sborovém shromáždění, na kterém mohou hlasovat všichni členové sboru starší 15 let. Sbory se slučují do seniorátů (obdoba regionů), z presbyterů na sborech se volí zástupci na shromáždění seniorátu, kterému se říká konvent. Konvent volí seniorátní radu, seniorátního seniora a své zástupce na celocírkevní shromáždění  - tzv. synod. Na synodu synodálové volí synodní radu a synodního seniora, který  je oficiálním představitelem naší církve.

Kdo je členem sboru?

 

Je to každý pokřtěný člověk, který vyjádří zájem se stát členem sboru. Prakticky - v našem sboru požádá o přihlášku, kterou vyplněnou předá někomu ze staršovstva nebo faráři. Přijetím za člena sboru se člověk stává i členem církve ČCE.

Pokud člověk není pokřtěný a má zájem se připojit, může požádat o křest a poté o členství ve sboru.

Člen sboru má možnost se na sborovém životě aktivně podílet, je možné na sborové aktivity přispívat časem, schopnostmi i financemi. Nepovinné dary sboru (tzv. salár) si člověk může odečíst v daňovém přiznání. Člen sboru má právo hlasovat na sborovém shromáždění.

 

Pokud někdo není pokřtěný nebo hodlá zůstat členem jiné církve apod. a má zájem navštěvovat náš sbor a účastnit se sborového života, je to také možné. I když není členem sboru, rádi se s ním budeme setkávat.

 

Jak sborová setkání probíhají?

Nejlépe je se k nám podívat :-), ale aby si člověk mohl udělat předem trochu představu, tak je zde taková vesele pojatý návod.

1. Na všechny sborové aktivity  může přijít kdokoliv, někdy je akce určená určitému věku (náboženství pro děti), nebo je trochu určená svým účelem (rozdíl mezi sborovým výletem a vánoční bohoslužbou)

2. Kazatele poznáte jasně - pokud je to farář/ka, nosí totiž při bohoslužbách z historického důvodu černý oděv s bílou stužkou u krku (tzv. tabulkami) - takže vypadá trochu jako soudce  v taláru. Bílý talár se zatím neujal, i když v některých evangelických sborech se objevil i spolu s různými dalšími barvami. Synod se ale zatím drží barvy černé. Kázat může i ordinovaný laik (nefarář/ka, který/á je k tomu vybraný/á), tito obvykle nosí civliní oděv.

3. Bohoslužby probíhají většinou  v neděli, v Brandýse obvykle v 8.30. Přes týden se scházíme jednou za 14 dní v pátek k biblické hodině a děti na náboženství. Během roku pořádáme různé výlety, sborový oběd, opékání, přednášky apod.

4. Náboženství pro děti je určeno pro děti za i bez doprovodu rodičů.

Jak vypadají evangelické bohoslužby?

 

1. Na nedělní bohoslužby nemusíte chodit v obleku a kravatě, někteří členové chodí do kostela v džínách, svetru a teniskách, jiní ve svátečním oblečení - co je jim vlastní. Klobouk, šátek či čepici mít můžete i nemusíte,  jde hlavně o přízpůsobení se počasí než o historický způsob, kdy ženy nosily šátky. V kostele máme židle, sednout si můžete kamkoliv, akorát vepředu na stupínku je místo pro kazatele - tam už je tedy obsazeno, i když kazatel přichází až na začátku bohoslužeb :-). V kostele máme nad hlavním prostorem kůr, kam se chodí po schodech - ten je ale vyhrazen pro hudební doprovod. V době, kdy je tepleji a na velké svátky se scházíme v hlavní části kostela, kam se chodí hlavním vchodem z ulice, v chladnějším období se scházíme v zadní části kostela v menší prostoře, kde je větší teplo, můžete tam přijít zahradou.
 
2. Průběh bohoslužeb (toto je jen technický popis, o duchovním významu si můžete pohovořit s někým ve sboru nebo tady časem přibude)
- před začátkem přichází lidé do kostela, pozdravují se mezi sebou, berou si vzadu zpěvník (kancionál) tmavý tlustší i žlutý tenčí, pokud chtějí, mohou si vypůjčit i Bible (tyto jsou vzadu na knihovně) ke sledování biblického textu, ze kterého kazatel káže. Vepředu jsou tabule s čísly písní, které se budou zpívat. Někdy před začátkem již mohou slabě hrát varhany.
- bohoslužby začínají příchodem kazatele, následují písně (každá píseň je ohlášena a předchází jí většinou krátká předehra, zpívá se většinou celá, pokud kazatel neurčí sloky) mezi nimiž jsou čtení z Bible a kázání. Vstávat a sedat můžete podle ostatních, nebo můžete celou dobu sedět. V našem sboru se obvykle nekleká ani nepozvihují ruce, jako to můžete vidět v jiných církvích. Neprobíhají osobní hlasité modlitby, 
-po kázání je v další části modlitba Otče náš, kterou se modlí všichni  a sborová ohlášení, co se bude ve sboru konat v následující dny, vzpomene se, kdo má narozeniny - oslavenec si může vybrat oblíbenou píseň ze zpěvníku. 
- na závěr proběhnou modlitby a požehnání kazatele a po poslední písni lidé v kostele povstanou a kazatel odchází k východu, kde si s každým návštěvníkem bohoslužeb, který odchází, podá ruku
- takže to není zas tak náročné:-) - krom zpěvu a modlitby Otčenáš člověk spíš poslouchá. 
- jednou za měsíc nebo na velké svátky je zařazena Večeře Páně (obdoba svatého přijímání u katolíků), která obvykle probíhá podle předtištěného pořadu modliteb, kde je mj. uvedeno  společně recitované Apoštolské vyznání, K Večeři Páně smí jít každý, kdo věří v Pána Ježíše - tedy i děti, které nebyly ještě pokřtěné, ale věří v Pána Ježíše nebo lidé z jiných křesťanských církví apod. Lidé jsou vyzváni, aby šli dopředu, kde utvoří kruh a kazatel jim podává kousek chleba a kalich/kalíšky s malým množstvím vína - je to na památku Večeře Páně, kterou slavil Pán Ježíš se svými učedníky před svým ukřižováním. Náš sbor se rozhodl umožnit podávání vína i z  kalíšků z důvodu současných agresivnějších virových nákaz.

Proč se objevuje před jmény členů sboru bratr, sestra?

Např. při ohlášení narozenin nebo oficiálním oslovování faráře/jfarářky, jáhna a členů sboru se můžete někdy setkat s oslovením bratře - sestro. Jde o tradici, vycházející z výroku Pána Ježíše: "Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, Kristus, vy pak všickni bratří jste."

                                            (Matoušovo evangelium 23. kap., 8. verš) 

Jde tedy o určitou připomínku, aby se lidé v církvi nad sebou nepovyšovali.